Co se stane, když odmítneme dobrý Boží plán pro stvoření?
Odpovídá Sharon Jamesová
Po stvoření muže a ženy prohlásil Bůh své stvoření za „velmi dobré“.
Odmítáme-li však myšlenky našeho Stvořitele Boha, znamená to, že odmítáme respektovat jeho stvoření jako takové a že požadujeme právo na jeho dekonstrukci a rekonstrukci tak, jak se nám zlíbí, aby vyhovovalo nám.
Na jaře roku 2018 spustila Gucci, přední návrhářská společnost, svou slavnou show. Již sklidila chválu za svou provokativní transgresivitu (např. za předvádění mužské a dámské módy na obou pohlavích) a tentokrát uspořádala přehlídku ve stylu operačního sálu. Dvě modelky šly přehlídkovým molem a nesly přesné modely svých useknutých hlav místo kabelek. Další kráčela s „třetím okem“ připevněným na čele (přesná kopie jejích vlastních očí). Na Tweetu Gucci vysvětlila:
„Koncept operačního sálu odráží práci návrháře – akt stříhání, spojování, rekonstrukce materiálů a tkanin a vytváření nové osobnosti a identity s jejich pomocí.“
Ale tady návrhář nenakreslil čáru pro stříhání a spojování látek – znázornil řezání a sešívání samotného lidského těla. Další komentář od Gucciho zněl takto: „Hybrid je obrazně chválen jako forma, která může překonat dualismus a dichotomii identity.“
Nezměrná ošklivost celé podívané byla tragickým odrazem světonázoru, který říká, že máme právo dekonstruovat a rekonstruovat svá vlastní těla.
![]() |
Genderová ideologieSharon Jamesová |
Právě tento pohled na svět vedl k epidemii mladých dívek snažících se „vázat“ svá rostoucí prsa ve zbytečné snaze popřít své rozvíjející se ženství. Ještě horší je, že některé mladé dívky vyžadují chirurgické odstranění dokonale zdravých prsou. Je to pohled na svět, který vede k tomu, že se mladí muži pokoušejí skrývat své genitálie a chtějí užívat ženské hormony ve snaze potlačit své mužství. Je tragické, že někteří mladí muži dokonce vyžadují chirurgické odstranění svých genitálií – nevratné zmrzačení zdravého těla.
To vše je jen příznakem prohlášení nezávislosti této generace na našem Stvořiteli Bohu. Poptávka po absolutní osobní svobodě znamená, že se nemusíme zodpovídat Bohu nebo komukoli jinému. Znamená, že musíme mít svobodu vybrat si vlastní identitu a vytvořit si vlastní pravidla. Jak řekl ateistický filozof Friedrich Nietzsche: „Je-li Bůh mrtev, pak je všechno možné.“
Pokud Bůh není a my jsme jediným vodítkem, jak potom víme, čím nebo kým jsme? Nemůžeme vědět, kdo jsme, pokud nevíme, kdo je Bůh. Křesťanský světonázor začíná stvořením. Náš trojjediný, osobní, k nám se vztahující Bůh stvořil lidi, muže a ženy, ke svému vlastnímu obrazu – aby měli vztah s ním i se sebou navzájem.
Expresivní individualismus
Jakmile popřeme existenci Boha, jehož charakter a nařízení určují, co je správné, potom popřeme existenci morálních zákonů, které platí pro všechny ve všech dobách a na každém místě. Zbývá jen jediné morální absolutno, a tím je být věrný sobě samému nebo si najít vlastní identitu. To lze popsat jako „expresivní individualismus“. Bible naopak učí, že všichni lidé mají poznání Božího mravního zákona ve svých srdcích a každý z nás bude souzen podle svědomí, které nám Bůh dal.
Vrcholem expresivního individualismu je absolutní nezávislost a očekávání, že sám o sobě mohu „být“ vším, čím potřebuji. Avšak jakákoli podoba „potřeby“ nebo vzájemné závislosti se v této silně individualistické době považuje za slabost. Lidé požadují „lidské právo“ množit se sami ze sebe (s cílem vychovat dítě bez otce). Jejich požadavek být uznán jako „nebinární“ jde ruku v ruce s odmítnutím komplementarity, jež je však součástí Božího plánu. Odráží pyšnou touhu každého jednotlivce být soběstačný a být mužem i ženou zároveň. Vzdoruje však stvořenému řádu. Je to příznak vzpoury proti Božímu plánu a jeho komplementarity obou pohlaví, která zajišťuje, že se v rodině a ve společenství navzájem „potřebujeme“.
Falešné evangelium
Vstup hříchu do světa způsobil, že se lidé odcizili svému Stvořiteli. Odcizili se i jeden druhému. Dobrá zpráva evangelia nám říká, že záchrana z tohoto odcizení se nabízí každému, kdo učiní pokání z hříchu, přijme Boží nabídku jeho odpuštění a poddá se Ježíši Kristu jako svému Pánu. Abychom činili pokání, musíme cítit hluboký zármutek kvůli svému hříchu a odhodlání se od něj odvrátit.
Ale v dnešní době jsou výzvy k pokání definovány jako urážky a volání k poddání se je považováno za represivní.
Na jedné straně, pokud někdo cítí „hanbu“ ve své identitě, měl by slyšet biblickou a osvobozující pravdu, že (ve skutečnosti) „identita“ není „pocit“ plynoucí z „genderu“. Naše identita coby člověka spočívá v tom, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu – a každý člověk má tedy nekonečnou hodnotu. Avšak pocit viny a „stud“ za hřích nás zrovna tak nutí hledat odpuštění. Usvědčení z hříchu je dílem Ducha svatého. Dnes je dokonce i v evangelikálních kruzích často nepopulární mluvit o usvědčení, hříchu a pokání.
A tak máme na místě biblického evangelia novou spásnou novinu: „Můžete být tím, kým chcete být! Můžete dělat, co se vám zachce! Můžete si sami určit, kým budete! Nemusíte se za nic cítit provinile a nemusíte se bát odsouzení!“
To je falešné evangelium. Je to další opakování Genesis 3. Zpochybňuje to pravdu Božího slova: „Opravdu Bůh řekl…?“ (Gn 3,1 ČSP) A nabízí falešnou odměnu za neposlušnost: „Budete jako Bůh“ (Gn 3,5 ČSP). Je to stará vzpoura v novém hávu. Je to lidská touha být svým pánem, neuznávat žádného Boha kromě sebe. A toto falešné evangelium je dokonce vyhlašováno i v některých částech církve.
Z knihy: Genderová ideologie
Napsala Sharon Jamesová
https://www.poutnikovacetba.cz/poutnikova-cetba/gender-sharon-jamesova.html
Evangelizační kalendář Život 2026 je tu!
S přáním Božího pokoje,
vaši Jan a Iva Suchých
- Published in



