Jak vypadá Boží něžná péče?
Odpovídá John MacDuff
Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede.
Izajáš 40,11
Jak konejšivé je ve chvílích smutku, zármutku či bolestivé ztráty mít zde na zemi oporu a soucit vlídného přítele. Čtenáři, tato slova mluví o jednom bližším, vlídnějším a citlivějším příteli, který nikdy nezklame – o pečujícím Bohu. Kolika půvabnými způsoby projevuje Ježíš svůj něžný vztah vůči svému lidu. Dohlíží pastýř láskyplně na své stádo? „Hospodin je můj pastýř.“ Projevuje otec láskyplnou starostlivost vůči svým dětem? „Já mu budu otcem a on mi bude synem.“ Převyšuje matčina mateřská láska veškeré pozemské druhy náklonnosti?
„Jako když někoho utěšuje matka, tak vás budu těšit.“ Není zřítelnice oka tou nejcitlivější částí toho nejchoulostivějšího tělesného orgánu? On střeží svůj lid „jako zřítelnici svého oka“.
„Nalomenou třtinu nedolomí…“ Když nalezne pastýř a ochránce duší jednoho ze svých vykoupených, ztracenou ovci, jak klopýtá po tmavých horách, jak něžně s ní zachází. Bez hněvu na tváři, beze slov kárání, tiše a s láskou „si ji vloží na ramena a raduje se z ní“.
Když Petr selhal, Ježíš ho zbytečně nezraňoval. Často a znovu mu mohl uštědřit ten pronikavý pohled, kterýmu způsobil kajícný zármutek. Ale podíval se tak na něj pouze jednou. A když připomínal Petrovi jeho trojnásobné zapření, třikrát zopakoval tu nejlaskavější z otázek: „Miluješ mě?“
Čtenáři, naříkáš si nad slabostí své víry, nad chladem své lásky, nad četnými duchovními poklesy? Neděs se. On tě dobře zná. Se slabou vírou zachází citlivě. Ponese ve své náruči ty, kteří nedokážou jít sami, a ty, kteří jsou obtíženi břemeny, povede schůdnější a hladší cestou než jiné.
Když se přiblíží lev nebo medvěd, můžeš důvěřovat skutečnému Davidovi, tomu nejláskyplnějšímu z pastýřů. Trápíš se pod zřejmou a viditelnou zkouškou? Svěř se do láskyplné péče svého Boha. Údery jeho hole jsou mírné. Jde o nutné káznění otce, který touží po svých dětech právě ve chvíli, kdy je trestá. I ten nejlaskavější lidský rodič může čas od času utrousit hrubé slovo, možná i zbytečně hrubé. Ale Bůh to tak nedělá. Může to vypadat, že mluví tvrdě, jako když Josef mluvil ke svým bratřím. Po celou dobu je však v jeho srdci láska.
Zahradnický nůž k prořezávání nebude použit, pokud to nebude nutné, nikdy však nepronikne příliš hluboko.
„Pec utrpení“ nebude hořet zuřivěji, než je naprosto nezbytné. Milující Bůh je na dosah a tlumí intenzitu jejích plamenů.
A co je, křesťane, tajemstvím veškeré této Boží péče? Na trůnu sedí muž. Ježíš, ten Bůh a zároveň člověk, prostředník mezi Bohem a lidmi, ve kterém se snoubí moc Boží a něžnost neposkvrněného lidství. Je tvé srdce zdrceno zármutkem? Stejně tak bylo i jeho. Jsou tvé oči zalité slzami? I jeho oči byly. Ježíš plakal. Ten nejsmutnější truchlící z Betanie má i ve své slávě soucit se srdcem svého bratra. Ostatní nemusejí být schopni proniknout do hloubek tvé zkoušky. On může a on to dělá.
S tak „něžně milujícím Bohem“, který o mě pečuje, stará se o mě, dává pozor na mou cestu ve dne a střeží mé lože v noci, „pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet“ (Žalm 4,9).
Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek. Žalm 63,7
Z knihy: Noční hlídky - 31 zamyšlení na každý večer před spaním
Napsal John MacDuff
kniha:https://www.poutnikovacetba.cz/poutnikova-cetba/nocni-hlidky-john-macduff.html
Zveme vás srdečně na Zimní konferenci Zápasu o duši a Poutníkovy četby 2026!
S přáním Božího pokoje,
vaši Jan a Iva Suchých
- Published in
