Odpovídá Charles Leiter

Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. A tak je poznáte po jejich ovoci. (Mt 7,15–20)

Podle těchto veršů znovuzrození není jen novým narozením, ale také darováním nové přirozenosti. Je příznačné, že slovo „přirozenost“ není v této pasáži použito, ačkoli se tato myšlenka objevuje všude. Je to proto, že naše „přirozenost“ není něco, co „máme“, ale spíše popisem toho, kým jsme. Správné pojetí „přirozenosti“ je tedy vidět na slovech našeho Pána o dvou druzích stromů – dobrých a špatných. Tato prostá slova jsou plná nádherného vyučování o skutečnosti znovuzrození. Jsou zde okamžitě patrné čtyři hlavní a dalekosáhlé pravdy:

Ospravedlnění a znovuzrození Charles Leiter Co má Bible na mysli, když říká, že křesťané „zemřeli hříchu“? Jak je možné, že spravedlivý Bůh „ospravedlňuje bezbožné“, aniž by se sám stal „nespravedlivým“? Co je to znovuzrození? Co je ospravedlnění? Proč všichni lidé zoufale potřebují ospravedlnění? J estliže jsem zemřel hříchu, proč jsem jím stále postižen? Jsem jako křesťan „nový člověk“, nebo „starý člověk“ - nebo obojí? Co má Bible na mysli, když říká, že křesťané „zemřeli zákonu“? Jsou křesťané stále otroky hříchu?pitola způsobí ve čtenáři větší žízeň po Bohu.   Prodejní cena: 240,- Kč.  Koupit zde. Poutníkova četba, 2025

Existují pouze dva druhy stromů

Podle Pána Ježíše Krista je strom buď „dobrý“, nebo „špatný“. Každý člověk je buď „trnitý keř“, nebo „vinná réva“, „fík“, nebo „bodlák“. Neexistuje žádná skupina „napůl“ – napůl fík a napůl bodlák. V těchto verších nenajdeme ani druh „smíšeného“ stromu. Strom nemůže mít „dvě přirozenosti“ současně. Každý člověk je buď jedním, nebo druhým.

Stromy plodí podle svého druhu

„Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. (v. 17)“ Jinými slovy, druh ovoce vyplývá z druhu („přirozenosti“) stromu. Vinná réva plodí hrozny, bodlák plodí bodláky. Všimněte si absolutnosti výroku našeho Pána:

„Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce...“ Milovaní čtenáři, nenechte se od nikoho svést prázdnými slovy (Ef 5,5–6) a nenamlouvejte sami sobě, že „některé dobré stromy nesou špatné ovoce“. Podle Pána Ježíše Krista se to nikdy neděje! Ačkoli křesťan v mnoha ohledech hřeší a klopýtá (Jk 3,2), jeho život se nevyhnutelně vyznačuje dobrým ovocem (J 15,16), nikoli „trním a bodláčím“ (Žd 6,8). Aby o tom nebylo pochyb, Pán to uvádí ještě důrazněji a konkrétněji ve v. 18: „Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.“

Stejně jako dobrý strom nemůže nést špatné ovoce, tak se z druhé poloviny 18. verše dozvídáme, že není možné, aby neobnovený člověk přinášel dobré ovoce. Jablka lze na trnitý keř přivázat zvenčí, ale trnitý keř je nemůže plodit. Nemohou přirozeně vyplynout z přirozené podstaty trnového keře. V 19. verši se dozvídáme, jaký osud stihne každý strom, který nepřináší dobré ovoce: „Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“

Ovoce stromu odhaluje jeho povahu

Ovoce stromu nedělá strom stromem, ale ukazuje, jaký strom to je. Pán Ježíš tuto obecnou zásadu uvádí ve svém varování před falešnými proroky: „Po jejich ovoci je poznáte. (v. 16)“ Poté pokračuje v učení o „dobrých stromech“ a „špatných stromech“ a na závěr tuto velkou pravdu opakuje ve 20. verši: „A tak je poznáte po jejich ovoci.“

Ovoce stromu nedělá strom tím, čím je: Nikdo se nestane vinnou révou tím, že se snaží produkovat hrozny! Pouze Boží zázrak nás může změnit v něco, čím nejsme! Naopak, ovoce stromu odhaluje, čím strom je: Plození hroznů je důkazem toho, že se tento Boží zázrak již stal.

Tuto zásadu dobře ilustrují slova našeho Pána Židům v Janovi 8,47: „Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“ Znovu si všimněte, že ovoce stromu z něho nedělá to, čím je, ale naopak odhaluje, čím je. Mnozí si myslí, že právě naše reakce na „Boží slova“ nás dělá těmi, kdo jsou „z Boha“. Ježíš říká pravý opak. Právě proto, že jsme „z Boha“, správně reagujeme na „Boží slova“. Stejnou pravdu vidíme i v Janovi 10,26–27: „Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí. Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou…“ Náš Pán opět jasně říká, že lidé se nestávají ovcemi tím, že věří, jak se mnozí domnívají, ale věří, protože jsou ovce! Slavný zázrak! Znovuzrození je darování nové přirozenosti!

Špatné stromy lze poznat

Navzdory populárnímu názoru je možné rozlišovat mezi pravými a falešnými věřícími. Pán Ježíš Kristus nám toto ujištění dává dvakrát ve výše citovaných verších: „Poznáte je. (v. 16)“; „A tak je poznáte. (v. 20)“ Na otázku: „Jak je poznáme?“ je odpověď našeho Pána jednoduchá a jednoznačná: „Podle jejich ovoce.“

To neznamená, že můžeme vejít do křesťanského shromáždění a během pěti minut poznat všechny pravé věřící. Mnohdy právě ti, kdo se chvíli zdají být silní a opravdoví, později odpadnou. A naopak lidé, jejichž obrácení se zpočátku jeví jako velmi slabé a pochybné, často po dvaceti letech stále pevně a rozhodně kráčejí s Bohem. Pravost každého vyznání víry musí prověřit čas. Nicméně stále platí, že dříve či později – a mnohdy spíše dříve – se skutečný stav falešného vyznavače Krista vyjeví: „Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel (Mt 13,26).“

Jeden z prvních veršů, který se cituje v jakékoli diskusi o skutečném obrácení, zní: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. (Mt 7,1)“ Málokdy si člověk, který tento verš cituje, uvědomí, že ho Pán pronesl jen několik veršů před svými výroky o tom, že lidi poznáme po jejich ovoci (v. 16). Přikázání, abychom „nesoudili“, tedy nemůže být přikázáním, abychom „nerozlišovali“. Ve skutečnosti nás náš Pán varuje ve v. 6: „Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině...“ Jak máme poznat, kdo jsou „psi“ a „svině“, když „nesoudíme“ ve smyslu rozlišování? Ve skutečnosti nám Pán Ježíš přikazuje, abychom soudili, i když ne „podle zdání“, ale „spravedlivým soudem“ (J 7,24).

Dobré stromy představují dobré lidi

„Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci. Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví. Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. (Mt 12,33–35)“

V těchto verších Pán Ježíš opakuje čtyři hlavní pravdy z Matouše 7,15–20, přičemž používá trochu jinou terminologii. Kromě toho je zde plně vyjádřena pátá hlavní pravda ze 7. kapitoly Matoušova evangelia, která je absolutní: Podle Pána Ježíše Krista je teologicky správné mluvit o některých lidech jako o „dobrých“ a o některých lidech jako o „zlých“.

Křesťane, považuješ se za „dobrého člověka“? Je samozřejmě pravda, že mimo Krista není nikdo z nás ani trochu dobrý. V tomto smyslu platí, že „nikdo není dobrý, jedině Bůh (Mk 10,18).“ Avšak, milovaní, my nejsme mimo Krista! Bible popisuje Barnabáše jako dobrého člověka, plného Ducha svatého a víry (Sk 11,24). A Pavel mluví o římských křesťanech jako o „plných dobroty“ (Ř 15,14). Pokud naše teologie nepřipouští místo pro takový jazyk, není to biblická teologie. Bůh učinil v srdci každého křesťana zázrak! Znovuzrození je darování nové (dobré!) přirozenosti.

Z knihy: Znovuzrouzení a ospravedlnění

Napsal Charles Leiter

kniha: https://www.poutnikovacetba.cz/poutnikova-cetba/ospravedlneni-a-znovuzrozeni-charles-leiter.html

e-kniha: https://www.poutnikovacetba.cz/poutnikova-cetba/ospravedlneni-a-znovuzrozeni-charles-leiter-e-kniha.html 

Zveme vás srdečně na Zimní konferenci Zápasu o duši a Poutníkovy četby 2026!

S přáním Božího pokoje,

vaši Jan a Iva Suchých