Opravdu může Ježíš odpouštět hříchy?
Ježíš dokázal spoustu úžasných věcí. Utišil bouřlivý vítr, uzdravil řadu nemocných a vzkřísil dokonce i některé mrtvé, takže zase žili.
Jednou však udělal něco ještě úžasnějšího. Poslechněte si to.
Ježiš byl zrovna v domě jednoho svého přítele. Přišla ho tam navštívit spousta lidí. Všichni si chtěli poslechnout, o čem bude mluvit. Přišli dokonce i všelijací učení pánové a velicí učitelé Božího zákona. Dům byl tak nacpaný lidmi, že už by se tam nevešla ani noha.
Všichni poslouchali, co Ježíš říká. Ale najednou – co to? Jako by se shora ozýval nějaký šramot. Podívali se tedy nahoru, co se děje, a uviděli, jak se na ně dírou ve stropě dívají nějací čtyři lidé.
„Pozor!“ zavolali.
Měli rohož, ke které přivázali provazy, do každého rohu jeden. A teď tu rohož začali spouštět dolů, přímo před Ježíše. Klesala níž a níž. Lidé jí udělali místo. A na té rohoži ležel nějaký člověk.
„Dveřmi jsme se dovnitř nedostali,“ vysvětlil jeden z těch na střeše. „Tak jsme odstranili kus střechy, abychom našeho kamaráda dostali k Ježíši.“
Čekali, že Ježíš toho nemocného určitě uzdraví. Když na něj Ježíš pohlédl, uviděl něco, co nikdo jiný neviděl a ani vidět nemohl. Viděl, že se ten člověk trápí pro hříchy, které udělal.
Proto mu řekl: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“
Všichni zůstali překvapeně koukat. Nejvíc to však zarazilo ty učené pány. „Tohle by Ježíš neměl říkat,“ pomysleli si. „Ježíš je jen člověk. Ale hříchy může odpouštět pouze Bůh.“
Nevěřili, že Ježíš je Boží Syn.
Ježíš poznal, co si myslí. „Ukážu vám, že Syn člověka opravdu může odpouštět hříchy,“ řekl jim. Pak se obrátil k tomu nemocnému a řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a jdi domů.“
A ten nemocný to opravdu udělal. Vstal. Už mu bylo úplně dobře. Sroloval tu rohož a s písničkou se rozběhl domů. Byl celý šťastný, že je mu zase dobře, ale ještě víc se radoval z toho, že mu Ježíš odpustil hříchy. A také všichni, kdo u toho byli, chválili Boha, protože Ježíš udělal tak nádherné věci.
Ježíš je Boží Syn, a tak může lidem odpouštět hříchy. Když mu řekneme, že je nám líto toho, co jsme udělali, a poprosíme ho, aby nám odpustil, opravdu nám všechny naše hříchy odpustí. To z nás udělá šťastné lidi! Budeme prožívat štěstí i ve chvílích, kdy budeme nemocní. Budeme šťastní, protože budeme vědět, že nás Bůh má rád.
Odpuštění hříchů je daleko, daleko důležitější než uzdravení. Je to dokonce důležitější než vzkříšení někoho, kdo umřel.
POJĎME SI POVÍDAT:
Co ti čtyři lidé od Ježíše čekali?
Čím je překvapil?
Jak můžeme my přijít k Ježíši a poprosit ho, aby nám odpustil hříchy?
BIBLE ŘÍKÁ:
Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt.
(Žalm 32,1)
JEŠTĚ SI MŮŽEME PŘEČÍST:
Marek 2,1–12
MODLITBA:
Pane Ježíši, jsme moc rádi, že k tobě můžeme přicházet v modlitbě. Tebe by měl mít každý rád, protože jsi tak hodný a máš nás tak rád, že nám odpouštíš všechny naše hříchy. Chceme tě mít rádi stále víc a víc. Prosíme, pomáhej nám v tom. Amen.
Z knihy Velká kniha o Bohu pro malé děti,
autorka Marian M. Schoolland
S přáním Božího pokoje,
vaši Jan a Iva Suchých
- Published in