Lidé si Jana Amose Komenského (1592–1670) spojují především s jeho pedagogickou činností, mnohdy však zapomínají, že Komenský byl především kazatelem a duchovním pastýřem. Vše, čemu se věnoval, včetně své pedagogické práce, činil k Boží slávě. Horlivě usiloval o to, aby se český národ přiblížil ke Kristu jakožto k jedinému pravému spasiteli lidstva. Kupříkladu ve své knize s názvem Zpráva a naučení o kazatelství (1651) nepřičítá úpadek českého národa „bělohorského období“ za vinu vladařům. Nenaříká nad pedagogy či nedostatečnou úrovní všeobecné vzdělanosti. Kárá vlažný přístup kazatelů ve správě Božího slova. Dle Komenského byla jednou z příčin Božího soudu nad českým národem na počátku 17. stol. lhostejnost protestantských kazatelů, kteří nekázali pravdu svatého Písma otevřeně, horlivě a svědomitě.

Jan Amos Komenský se narodil roku 1592 v jihomoravské Nivnici. Své rané mládí strávil v Uherském Brodě. Záhy však osiřel (pravděpodobně okolo roku 1604), načež pobýval u své tety ve Strážnici. V letech 1608–11 navštěvoval bratrskou školu v Přerově. Poté se věnoval univerzitnímu studiu bohoslovectví v německém Herbornu a Heidelbergu. V roce 1616 se stal kazatelem Jednoty bratrské a od roku 1618 vedl bratrský sbor ve Fulneku. Zde poznal svou první ženu, Magdalénu Vizovskou. Po porážce stavovských vojsk římskokatolickými jednotkami v bitvě na Bílé hoře (1620) opustil Komenský Fulnek a skrýval na různých místech v Čechách. Kromě pronásledování tehdy zakusil také těžkou osobní ztrátu, Komenského manželka Magdalena a jejich dvě děti zemřeli na morovou ránu. Roku 1624 začal Komenský působit v Brandýse nad Orlicí pod ochranou Karla staršího ze Žerotína, příznivce a mecenáše Jednoty bratrské, jehož otec, Jan ze Žerotína, podporoval překlad a vydání Bible kralické (1579–1593, 1613). Zde se Komenský seznámil se svou druhou manželkou, Marií Dorotou Cyrilovou.

Vydání Obnovení zřízení zemského (1628) znemožnilo svobodu náboženského vyznání v českých zemích. Komenský se proto přesunul do polského Lešna, kam se kvůli rekatolizačnímu nátlaku odebralo mnoho českých exulantů. Uzavření Vestfálského míru (1648) mezi římskokatolickou a protestantskou částí Evropy naději českých emigrantů na návrat do vlasti zcela rozdrtilo. Komenský proto dál pobýval v Lešně, střídavě zde strávil celkem 19 let života. Zastával pozici gymnaziálního učitele, sekretáře, archiváře, a také biskupa Jednoty bratrské. V Lešně postihly Jana Amose Komenského další dvě životní tragédie. Nejprve zemřela jeho druhá manželka Marie Dorota (1648). O rok později se oženil potřetí, tentokrát s Johankou Gajusovou. Roku 1656 zasáhl Lešno odboj polských povstalců brojících proti švédské invazi. Nastal veliký požár, Komenský spolu s rodinou unikl smrti jen o vlásek, avšak většina jeho díla shořela v plamenech. Komenský se nevzdal, přesunul se do Amsterdamu, kde usilovně pokračoval v práci až do své smrti roku 1670.

V rámci své plodné a všestranné činnosti navštívil Jan Amos Komenský Anglii (Londýn), Nizozemí (Amsterdam, Haag, Leiden) a Švédsko (Stockholm), kde vedl rozhovory s představiteli akademické, filozofické i šlechtické obce. Přes veškeré útrapy po sobě Jan Amos Komenský zanechal celou řadu hodnotných církevních, filozofických a pedagogických spisů. Z církevních děl stojí za zmínku např.:

Listové do nebe – fiktivní dopis utlačovaných křesťanů Kristu (cca 1619),

Labyrint světa a ráj srdce – alegorické vyprávění zachycující životní pouť člověka světem ke Kristu (1631),

Historie o těžkých protivenstvích církve české – shrnutí dějin české církve od konce 9. do počátku 17. století (1632),

Hlubina bezpečnosti – zamyšlení nad hledáním útěchy uprostřed životních těžkostí (1633),

Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – „žalozpěv“ napsaný v reakci na Vestfálský mír (1651),

Zpráva a naučení o kazatelství – příručka určená pro přípravu kázání (1651).

Mezi významná pedagogická díla Komenského patří:

Brána jazyků otevřená – metodologie výuky cizího jazyka, v tomto případě latiny (1631),

Informatorium školy mateřské – pojednání o předškolní výchově (1632),

Velká didaktika (Didactica magna)– významný pedagogický spis o výchovných a vzdělávacích postupech ve školství (1657),

Svět v obrazech (Orbis pictus) – obrazová pomůcka určená k názorné výuce školních předmětů (1658).