Přihlásit se Registrovat

Login to your account

Username *
Password *
Remember Me

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Name *
Username *
Password *
Verify password *
Email *
Verify email *
Captcha *
Reload Captcha

Váš košík je prázdný
Nákupní košík
Váš košík je prázdný
Získáváte dopravu ZDARMA!
Hodnota objednávky přesáhla 800 Kč.

...knihy, které nechávájí
promluvit Bibli

  • co se děje když se modlím
  • Dí li bůh
  • důvěřovat bibli
  • Evoluce
  • Navzdory temnote
  • Proměnující milost
  • Velkolepen dílo
  • vzdálení živému bohu
  • Znamenitá žena

Historie o těžkých protivenstvích církve české - Jan Amos Komenský - V jazyce 21. století (kniha)

Historie o těžkých protivenstvích11.jpgHistorie o těžkých protivenstvích11.jpg
Kód zboží: PO_93 |

Po dlouhé době se k českému národu znovu dostává kniha o českých mučednících sepsaná Janem Amosem Komenským, a nyní upravená do jazyka 21. století. Síla naděje evangelia byla vždy připomínkou, že Bůh je svrchovaným vládcem. Jeho jednání v historii církve, která putuje bezbožným světem, je potřeba mít stále před očima. Proto Komenský a další bratři sestavili tuto knihu. Aby povzbudili nás, jejich následovníky, ve víře v Krista Ježíše. Tvrdé pronásledování po Bílé hoře vyneslo na světlo svědectví o Boží věrnosti i vytrvalosti svatých. Také nás Bůh vyzývá k věrnosti evangeliu. Křesťané dnes v naší zemi nejsou pronásledováni tělesně, o to více se však potřebujeme povzbuzovat k věrnosti evangeliu Božího slova, protože hrůza hříchu plundruje církev skrytě a s dalekosáhlejšími důsledky. Česká církvi – drž se věrně Písma a Kristus bude držet tebe! Nechť nás k věrnosti povzbudí příklad českých mučedníků.

Dostupnost: skladem
350 Kč
  • Popis
  • Ukáza z knihy
  • Video blog
  • Recenze
  • O autorovi

Po dlouhé době se znovu k českému národu dostává kniha o českých mučednících sepsaná Janem Amosem Komenským, a upravená do jazyka 21. století. Dílem, které by bylo možné nazvat knihou krve a slz, bolesti a utrpení, přispěchal Komenský na pomoc těžce zkoušené církvi první poloviny 17. století. Bylo hezky řečeno, že v ní jsou místa, při nichž se bolestí sevře každé české srdce. Jejím hlavním obsahem jsou nevýslovné hrůzy Bílé hory a je psána bratrskými vyhnanci ve dvanáctém roce po neblahém 8. listopadu 1620. Je dítětem bídy a nouze, ale i činu krásné, účinné lásky. Komenského spolupracovníci měli za úkol shromáždit podklady, vzpomínky a výpovědi o pobělohorském pronásledování. Komenský, který na díle vykonal nejvíce práce, a proto se k němu právem hlásí jako ke svému, měl za úkol to celé zpravovat. Hlavní a nejcennější část knihy, která líčí pobělohorskou persekuci českých evangelíků, je zpracována na základě svědectví očitých svědků, většinou z Jednoty nebo aspoň jejích přátel. Je to příběh o hluboké víře, odvaze, věrnosti Kristu až na smrt, i o zrůdnosti hříchu, který z lidí dělá tvory horší než zvířata. V úvodu připojil Komenský přehled našich náboženských dějin, který v podstatě není nic jiného, než výtah z předního díla posledního velikého dějepisce Jednoty, br. Jafeta (zemřel 1614), a z tzv. Historia Fratrum, napsané nejspíše Blahoslavovým tajemníkem br. Vavřincem Orlíkem (zemřel 1589). Kniha se měla stát součástí Knihy mučedníků Johna Foxe a po důkladné kontrole byla připravena pro tisk už v roce 1632. V tu dobu však Kniha mučedníků už vyšla, takže nakonec Historie vyšla samostatně až po 15 letech. Rychle se rozlétla v různých překladech po takřka všech evangelických národech. Roku 1655 vydal Komenský i český překlad, ale ještě než se mohla knížka dostat mezi lidi, byl téměř celý náklad zničen osudným požárem města Lešna. Z toho důvodu obdržel český exulantský svět Historii teprve 30 let po sepsání – výtisk pocházel z pohostinného Amsterodamu (1663). Skryté símě v Čechách, kterému bylo české vydání určeno především, se ho tak dočkalo vlastně až po dvou stoletích. Doma, ve vlasti, směla knížka vyjít poprvé až v roce 1870. Křesťané dnes v naší zemi nejsou pronásledováni tělesně, o to více se však potřebujeme povzbuzovat k věrnosti evangeliu Božího slova, protože hrůza hříchu plundruje viditelnou církev skrytě a s dalekosáhlejšími důsledky. Česká církvi – drž se věrně Písma a Kristus bude držet tebe! Nechť nás k věrnosti povzbudí příklad českých mučedníků.

Počet stran
224
ISBN
978-80-87606-27-8
Rok vydání
2018
Originální název
Téma
  • Historie církve
Vydavatel
  • Poutníkova četba
Autor
  • Komenský Jan Amos
Video-blog

youtube3

Jan Amos Komenský

Lidé si Jana Amose Komenského (1592–1670) spojují především s jeho pedagogickou činností, mnohdy však zapomínají, že Komenský byl především kazatelem a duchovním pastýřem. Vše, čemu se věnoval, včetně své pedagogické práce, činil k Boží slávě. Horlivě usiloval o to, aby se český národ přiblížil ke Kristu jakožto k jedinému pravému spasiteli lidstva. Kupříkladu ve své knize s názvem Zpráva a naučení o kazatelství (1651) nepřičítá úpadek českého národa „bělohorského období“ za vinu vladařům. Nenaříká nad pedagogy či nedostatečnou úrovní všeobecné vzdělanosti. Kárá vlažný přístup kazatelů ve správě Božího slova. Dle Komenského byla jednou z příčin Božího soudu nad českým národem na počátku 17. stol. lhostejnost protestantských kazatelů, kteří nekázali pravdu svatého Písma otevřeně, horlivě a svědomitě.

Jan Amos Komenský se narodil roku 1592 v jihomoravské Nivnici. Své rané mládí strávil v Uherském Brodě. Záhy však osiřel (pravděpodobně okolo roku 1604), načež pobýval u své tety ve Strážnici. V letech 1608–11 navštěvoval bratrskou školu v Přerově. Poté se věnoval univerzitnímu studiu bohoslovectví v německém Herbornu a Heidelbergu. V roce 1616 se stal kazatelem Jednoty bratrské a od roku 1618 vedl bratrský sbor ve Fulneku. Zde poznal svou první ženu, Magdalénu Vizovskou. Po porážce stavovských vojsk římskokatolickými jednotkami v bitvě na Bílé hoře (1620) opustil Komenský Fulnek a skrýval na různých místech v Čechách. Kromě pronásledování tehdy zakusil také těžkou osobní ztrátu, Komenského manželka Magdalena a jejich dvě děti zemřeli na morovou ránu. Roku 1624 začal Komenský působit v Brandýse nad Orlicí pod ochranou Karla staršího ze Žerotína, příznivce a mecenáše Jednoty bratrské, jehož otec, Jan ze Žerotína, podporoval překlad a vydání Bible kralické (1579–1593, 1613). Zde se Komenský seznámil se svou druhou manželkou, Marií Dorotou Cyrilovou.

Vydání Obnovení zřízení zemského (1628) znemožnilo svobodu náboženského vyznání v českých zemích. Komenský se proto přesunul do polského Lešna, kam se kvůli rekatolizačnímu nátlaku odebralo mnoho českých exulantů. Uzavření Vestfálského míru (1648) mezi římskokatolickou a protestantskou částí Evropy naději českých emigrantů na návrat do vlasti zcela rozdrtilo. Komenský proto dál pobýval v Lešně, střídavě zde strávil celkem 19 let života. Zastával pozici gymnaziálního učitele, sekretáře, archiváře, a také biskupa Jednoty bratrské. V Lešně postihly Jana Amose Komenského další dvě životní tragédie. Nejprve zemřela jeho druhá manželka Marie Dorota (1648). O rok později se oženil potřetí, tentokrát s Johankou Gajusovou. Roku 1656 zasáhl Lešno odboj polských povstalců brojících proti švédské invazi. Nastal veliký požár, Komenský spolu s rodinou unikl smrti jen o vlásek, avšak většina jeho díla shořela v plamenech. Komenský se nevzdal, přesunul se do Amsterdamu, kde usilovně pokračoval v práci až do své smrti roku 1670.

V rámci své plodné a všestranné činnosti navštívil Jan Amos Komenský Anglii (Londýn), Nizozemí (Amsterdam, Haag, Leiden) a Švédsko (Stockholm), kde vedl rozhovory s představiteli akademické, filozofické i šlechtické obce. Přes veškeré útrapy po sobě Jan Amos Komenský zanechal celou řadu hodnotných církevních, filozofických a pedagogických spisů. Z církevních děl stojí za zmínku např.:

Listové do nebe – fiktivní dopis utlačovaných křesťanů Kristu (cca 1619),

Labyrint světa a ráj srdce – alegorické vyprávění zachycující životní pouť člověka světem ke Kristu (1631),

Historie o těžkých protivenstvích církve české – shrnutí dějin české církve od konce 9. do počátku 17. století (1632),

Hlubina bezpečnosti – zamyšlení nad hledáním útěchy uprostřed životních těžkostí (1633),

Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – „žalozpěv“ napsaný v reakci na Vestfálský mír (1651),

Zpráva a naučení o kazatelství – příručka určená pro přípravu kázání (1651).

Mezi významná pedagogická díla Komenského patří:

Brána jazyků otevřená – metodologie výuky cizího jazyka, v tomto případě latiny (1631),

Informatorium školy mateřské – pojednání o předškolní výchově (1632),

Velká didaktika (Didactica magna)– významný pedagogický spis o výchovných a vzdělávacích postupech ve školství (1657),

Svět v obrazech (Orbis pictus) – obrazová pomůcka určená k názorné výuce školních předmětů (1658).