Odpovídá George Whitefield

Prožívání duchovní frustrace v Klubu svatých později vyjádřené všemi jeho členy, poprvé zjevně zasáhlo Whitefielda. Příčinou byla kniha The Life of God in the Soul of Man z pera mladého Skota Henryho Scougala z předcházejícího století. Tato knížečka byla v tak přímém rozporu se vším, čemu on a jeho přátelé věřili ohledně spasení, že způsobila v jeho duši poplach. Říká:

„Skrze ni mi Bůh ukázal, že se musím znovu narodit, nebo být zatracen! Dozvěděl jsem se, že člověk může chodit do kostela, říkat modlitby, přijímat svátosti, a přesto nebýt křesťanem. Ó, jak se mé srdce zachvělo, jako ubožák, který nemá odvahu pohlédnout do svých účetních knih, aby náhodou nezjistil, že je naprostý žebrák.

‚Mám tu knihu spálit? Mám ji zahodit? Nebo ji mám podrobit zkoumání?‘ Prozkoumal jsem ji a potom jsem s ní v ruce takto oslovil Boha nebes i země: ‚Pane, jestliže nejsem křesťan, nebo jestliže nejsem skutečný křesťan, kvůli Ježíši Kristu mi ukaž, co je křesťanství, ať nakonec nedojdu zatracení!‘

Bůh mi to ukázal vzápětí, neboť když jsem pak četl o pár řádků dál, že ‚opravdové náboženství je jednota duše s Bohem a Kristus zformován v nás‘, paprsek Božského světla náhle zazářil do mé duše a od té chvíle, ale ne dříve, jsem věděl, že se musím stát novým stvořením.“

Takto probuzen Scougalovou knihou započal Whitefield své hledání takového života, o kterém se dočetl. Nevěděl ale, kde jej hledat, a klopýtal v temnotách vlastního úsilí. Přesto po pár měsících zjistil, že jeho stezku osvěcuje světlo milosti a Bůh ho vede k sobě.

Jeho prvním krokem bylo ještě větší tělesné odříkání, které se okamžitě setkalo s odporem. Jeho příbuzní v Gloucesteru „byli vážně znepokojeni a pojali proti němu silnou zaujatost“, Mistr koleje mu vyhrožoval vyloučením, studenti na něj házeli špínu a „jiní mu odepřeli plat“ za jeho servitorské služby. Dokonce i někteří členové Klubu svatých si mysleli, že zachází až příliš daleko, a začali se za něj stydět. On však zůstával nepohnut a mluvil o své ochotě trpět, a dokonce i zemřít pro Krista.

Zaplaven strachem ze zatracení a frustrací z toho, že spásu nemůže nalézt, zmocnily se ho podivné a strašné pocity.

„Veškerá útěcha mi byla brzy odejmuta a duši zaplavila strašlivá bázlivost a děs. Zvláště jednoho rána, když jsem vstával z postele, ucítil jsem neobvyklý vjem a tíhu na prsou, provázenou vnitřní temnotou…

Číst dál

V Poutníkově četbě chystáme vydání knihy o Velkém probuzení 18. století.  

Právě vychází nová kniha o době, kterou by si přál zažít každý křesťan, o době „velkého probuzení“ – George Whitefield – život a doba velkého evangelisty probuzení osmnáctého století“.

Neobyčejný životní příběh George Whitefielda a jeho blízkých přátel, mezi které patřili nám dobře známí bratři John a Charles Weslyovi. Všichni bojovali nejprve za vlastní porozumění Božímu slovu, zvlášť evangeliu, a když byli z Boží milosti obráceni, kázali slovo všude tam, kam je Pán poslal. Jejich službu provázelo neobyčejné působení Ducha svatého projevující se až hromadným obracením hříšníků ke Kristu – Bůh konal své dílo s velikou mocí, jakou si v dnešní době ani nedovedeme představit.

Knihu jsme plánovali vydat 15 let. Dalších 10 let trvalo její překládání a příprava. Nyní je připravena k odeslání do tiskárny. Jedná se o první díl ze dvou. Vidíme v tom velikou Boží milost, že se českým, moravským a slovenským čtenářům dostane povzbuzení Pánovou milostí zjevenou v historii církve, aby jednali se stejným zápalem pro evangelium v dnešní době jako naši předchůdci ve víře.

Kniha má 616 stran. Náklady na knihu byly velmi vysoké. Proto by nám velmi pomohlo při rozhodování, kolik kusů máme vytisknout, kdybychom měli lepší představu o tom, jaký zájem o knihu bude. 

Rádi bychom vás poprosili, pokud o knihu máte zájem, o její předobjednávku.

Stačí nám napsat email na adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., případně knihu přímo objednat zde:

https://www.poutnikovacetba.cz/poutnikova-cetba/george-whitefield.html

Kniha by měla být vytištěna v průběhu července, DV.

Moc děkujeme!

S přáním Božího pokoje,

vaši Jan a Iva Suchých

George Whitefield Život a doba velkého evangelisty probuzení osmnáctého století, I. díl napsal Arnodl Dalimore Proč bychom se tedy měli začíst do životopisu George Whitefielda? Za prvé je Whitefieldův život poutavým příběhem, který téměř nemá obdoby. Od svých 24 let, kdy vedl největší shromáždění, jaká kdy Amerika viděla, až do své smrti o 30 let později, naslouchal jeho hlasu celý anglicky mluvící svět. Vládne všeobecná shoda, že byl největším kazatelem 18. století a J. C. Ryle o jeho výjimečném kazatelském obdarování napsal: „Věřím, že žádný Angličan, ať už živý či mrtvý, se mu nikdy nevyrovná.“ Za druhé se kázání George Whitefielda stala proměňujícím vlivem historické epochy, která formovala dějiny Británie a Spojených států. Povstalo hnutí, při němž se probudilo dosud spící učení reformace. Zapomenuté pravdy kázané pod širým nebem pozvedly Anglii i jednotlivé americké kolonie, utvořily národní náboženské vědomí, prolomily náboženskou mrtvolnost Skotska a učinily z Walesu národ vychovaný na Bibli, a to vše bylo úzce spjato s působením Whitefielda. Z jeho věrné služby má dodnes užitek celý křesťanský svět. Za třetí nám Whitefieldův život, který začal v době obrovské náboženské lhostejnosti a skepticismu, poskytuje neobyčejný studijní materiál k průběhu křesťanského probuzení, které je co do velikosti snad druhé hned po apoštolské éře. Skryté prameny velkého evangelikálního probuzení nespočívaly v lidech ani v době, kdy se odehrálo, ale z Boží milosti v novém vylití Ducha svatého do srdcí a myslí lidí. Proto i my v dnešním světě máme naději, že se zvěst evangelia o odpuštění hříchů a novém životu v Kristu Ježíši bude šířit, dokud trvá doba milosti. Koupit zde. Ukázka z knihy zde. Poutníkova četba, 2026

Odpovídá Štěpán Rucki

Na této konferenci bychom si měli také odpovědět na otázku, vůči komu či vůči čemu bychom se měli pomocí reformačních solas v dnešní době vymezovat. Je to stále vůči římskokatolické církvi jako za dob reformace? Odpověď je ano, protože oficiální doktrína katolické církve, jak je formulována základními věroučnými dokumenty (např. katechismem), se v principech nijak zásadně nezměnila. Nicméně si myslím, že v současné době toto vymezení platí do značné míry také vůči mnohým proudům v protestantské větvi křesťanství, a to i v dnešním tzv. evangelikálním světě. Je třeba si uvědomit, že byl původní historický obsah slova evangelikální (evangelický) změněn a jeho hodnota byla naprosto zdevalvována. Obrazně řečeno, obchod s cenným zbožím byl přeměněn na krám s brakem.

V mém krátkém příspěvku nemám šanci postihnout všechny oblasti, kde byly principy reformačního učení vyprodány. Pro stručnost budu jmenovat jen několik z nich:

Soli Deo Gloria Sborník Zimní konference 2011. Soubor pěti kázání na téma pěti "Solas", jako klíčových hesel, která charakterizují směřování církve nejen za reformace, ale i dnes. Pět „Solas“ je pět latinských frází, které vznikly během protestantské reformace v 16. století. Tato hesla výstižně shrnují základní principy reformační teologie jako protiklad k učení tehdejší římskokatolické církve. Latinské slovo „solus“ „sola“ znamená „pouze“, „jedině“. Jedině Písmo, jedině Kristus (jedině v Kristu), jedině milostí, jedině vírou a jedině Bohu sláva – to je pět pilířů reformace, o nichž reformátoři byli přesvědčení, že představují základ křesťanské víry a praxe. Tehdejší „solas“ byla namířena proti učení a praxi dominantní římskokatolické církve. Jsou tyto reformační základy relevantní ještě v dnešní době? Jestliže ano, pak je otázkou, proti komu či čemu jsou tyto pilíře vymezující v dnešní době. Konference Zápasu o duši a Poutníkovy četby byla v roce 2011 věnována reformačním základům evangelikalizmu. Příloha: Cambridgeská deklarace konfesních evangelikálů Koupit zde. Poutníkova četba, 2011

Číst dál

Odpovídá Aleš Franc

Velký spor

Adventisté často biblickou doktrínu, kterou křesťané označují jak „vzpouru“ nebo „pád“, nazývají „Velký spor“ nebo též – s Neslsonovou licencí – lidověji „Hvězdná válka“. Velký spor je převzat z pera Ellen Whiteové, které byl zjeven v jejích častých viděních a jako dogma je téměř mechanicky v nejrůznější věroučné literatuře reprodukován dodnes. Jeho pochopení je proto klíčem k uchopení celé adventistické nauky, resp. jejího pojetí dějin lidstva a dějin a pořádku spásy.

Historie a teologie adventismu Aleš Franc Kniha se zabývá popisem historického adventismu a Církve adventistů sedmého dne (CASD), a to jak ve světovém významu, tak s přihlédnutím k situaci v České republice. Autor přibližuje šíření adventismu z míst jeho historického vzniku, Spojených států amerických, respektive z doby působení americké prorokyně a hlavní postavy raného, a potažmo i současného adventismu, Ellen Gould Whiteové. Její krátký životopis, včetně důležitých zjevení a proroctví, které konstituovaly a věroučně formovaly CASD do dnešních dnů přináší čtenáři hlubší vhled do celé problematiky. Kniha klade důraz zejména na profétický, apokalyptický charakter eschatologie CASD, který je do dnešních dnů pro adventisty zcela zásadní. Ten je podstatou i věroučných rozdílů, důrazů i nuancí, pro které se adventisté sami považují za církev věrného ostatku, jež má být svědectvím pravé zbožnosti a správného učení pro ostatní křesťanské církve v době nadcházejícího apokalyptického kataklyzmatu. Učení CASD je tu proto, kromě jeho kompilace, podrobeno i biblickému posouzení v rámci Starého i Nového zákona s důrazem na historickou, a zejména pak evangelikální tradici. Koupit zde. Poutníkova četba, 2016

Číst dál

Odpovídá John G. Reisinger

Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Oko za oko a zub za zub.“ Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou. (Mt 5,38–39)

Jak máme chápat Kristovo učení v Kázání na hoře, co se týče našeho současného vztahu k mojžíšovskému zákonu? Staví Kristus své učení ve výše uvedených verších v nějakém smyslu do kontrastu s mojžíšovským zákonem, nebo pouze odhaluje zkreslený výklad mojžíšovského zákona ze strany farizeů? Máme jako křesťané naléhat na naši vládu, aby do dnešního zákona země zavedla systém spravedlnosti  „oko za oko a zub za zub“, který dal Bůh Izraeli? Někteří by odpověděli „ano“, protože věří, že je součástí neměnného Božího morálního zákona. Jak tedy můžeme takový systém smířit s Kristovými slovy o nastavení druhé tváře v Kázání na hoře? Skutečně Kristus stanovuje nový systém norem pro osobní jednání, nebo je to falešný závěr, k němuž se dospělo nesprávným pochopením toho, co měl vlastně na mysli, když říkal Já však vám pravím?

Já však vám pravím John G Reisinger Pán Ježíš ve svém kázání na hoře šestkrát říká: Já však vám pravím (Matoušovo evangelium, 5. kapitola). Význam této věty je předmětem sporů mezi mnoha upřímnými křesťany. Předkládá Ježíš Kristus pravý význam Mojžíšova zákona, protože ho farizeové překroutili anebo přináší lepší zákon, zákon lásky? Jako věřící žijící pod novou smlouvou musíme vzhlížet k Ježíši Kristu jako ke konečnému zjevení Božího charakteru a vůle a dovolit mu, aby sám stanovil normy, které charakterizují život Božího lidu. Musíme brát vážně Otcovo poselství: „Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte“ (Marek 9,7). Koupit zde. Poutníkova četba, 2026

Číst dál

Odpovídá John Blanchard

Jediná věc, kterou můžeme s určitostí říci o chybějících mezičláncích dochovaných fosilních nálezů je to, že stále chybí. Pokud se vrátíme hodně hluboko do minulosti, s makroevoluční teorií to začne vypadat  ještě hůř. Aby celý proces evoluce mohl začít, musela by tu být úplná, soběstačná forma života, schopná sama sebe reprodukovat. Aby mohli vyloučit Boha jako Stvořitele života, přišli zastánci evoluce s teorií takzvaného „spontánního vzniku života“, která předpokládá, že v určitém okamžiku v prehistorii došlo k náhodné kombinaci chemických látek, jejímž výsledkem bylo vytvoření první živé buňky.

Darwin byl touto myšlenkou tak zaujat, že si živě představoval „malý teplý rybník, se všemi druhy čpavku a fosforečnanů, ve kterém bude i  dost světla, tepla a elektřiny“ a nebo snil o „chemicky vytvořené směsi bílkovin, která bude schopna projít dalšími složitými proměnami“ ⁴⁴.

Následující tvrzení z programu televize PBS NOVA jménem The Miracle of Life (Zázrak života), který dostal cenu Emmy, je příkladem toho, jak se sen jednoho člověka může stát mediálním dogmatem: „Před čtyřmi a půl miliardami let byla planeta Země jen směsí kosmického prachu a částic a byla téměř celá zalita mělkými prapůvodními oceány. Mohutné větry sbíraly náhodné molekuly v atmosféře a některé z  molekul se tak ocitly v mořích. Díky přílivu, odlivu a mořským proudům se molekuly dostávaly k sobě. A tam někde v pravěkém oceánu začal zázrak života... První primitivní formou života byl drobný prvok (jednobuněčný živočich). Miliony prvoků se zabydlely v pravěkých oceánech. Tento první živý organismus byl ve svém mořském světě naprosto soběstačný. Živil se bakteriemi a ostatními organismy... Z tohoto jednobuněčného organismu se vyvinul veškerý život na Zemi.“⁴⁵ Počítačem vytvořená animace pomáhala dotvořit fascinující televizní pořad. Stačilo si ale všímat skutečností a fenoménů, které tento televizní program považoval za nesporné a bylo jasné, že to byl pořad spíš z oblasti fantazie než vědy. Kosmický prach a částice, větry a proudy shromažďující molekuly, prvoci, baktérie a ostatní organismy byly smíchány dohromady, aby vznikl politicky správný příběh, ve kterém je spekulace vydávána za informaci.

Evoluce - fakta nebo fikce? John Blanchard Prozkoumejte blíže tvrzení evoluční teorie o původu života spolu s Dr. Blanchardem. Jistě objevíte nová fakta, o kterých vám ve škole nikdo neřekl... Možná, že existují ještě jiné odpovědi na otázky o vzniku života!  Vynikající materiál na téma evoluce - stvoření vhodný k rozdávání vašim skeptickým přátelům! cena: 40- Kč. Při nákupu 5ks - 37,- Kč/ks; 10ks - 35,- Kč/ks. Koupit zde. Poutníkova četba, 2005

Číst dál