Přihlásit se Registrovat

Login to your account

Username *
Password *
Remember Me

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Name *
Username *
Password *
Verify password *
Email *
Verify email *
Captcha *
Reload Captcha

Váš košík je prázdný
Nákupní košík
Váš košík je prázdný
Získáváte dopravu ZDARMA!
Hodnota objednávky přesáhla 800 Kč.

...knihy, které nechávájí
promluvit Bibli

  • co se děje když se modlím
  • Dí li bůh
  • důvěřovat bibli
  • Evoluce
  • Navzdory temnote
  • Proměnující milost
  • Velkolepen dílo
  • vzdálení živému bohu
  • Znamenitá žena

Proč Ježíš přišel zemřít?

  • Published in

Odpovídá: John Piper

ABY UKÁZAL BOHATSTVÍ BOŽÍ LÁSKY A MILOSTI K HŘÍŠNÍKŮM

Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

Římanům 5,7–8

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Jan 3,16

V něm jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost.

Efeským 1,7

Velikost Boží lásky k nám se projevila ve dvou ohledech. Jednak ve velikosti jeho oběti, kterou nás zachránil od trestu za naše hříchy, jednak v míře nehodnosti, která nás charakterizovala, když nás spasil.

Velikost jeho oběti můžeme slyšet ve slovech: „… dal svého jediného Syna“ (Jan 3,16). Také ji slyšíme ve slově Kristus. To je jméno založené na řeckém titulu Christos neboli „Pomazaný“ či „Mesiáš“. Je to výraz veliké důstojnosti. Mesiáš měl být králem Izraele. Měl přemoci Římany a přinést Izraeli mír a bezpečí. A tak osoba, kterou Bůh poslal, aby spasila hříšníky, byl jeho vlastní božský Syn, jeho jediný Syn a Pomazaný Král Izraele – skutečný král světa (Izajáš 9,5–6).

Když k této úvaze přidáme strašlivou smrt ukřižováním, kterou Kristus vytrpěl, bude nám jasné, že oběť, kterou Otec a Syn podstoupili, byla nepopsatelně veliká – dokonce nekonečná, když uvážíte vzdálenost mezi Bohem a člověkem. Aby nás však Bůh zachránil, rozhodl se, že tuto oběť přinese.

Velikost jeho lásky k nám ještě vzroste, když vezmeme v úvahu svou nehodnost. „Za spravedlivého by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní“ (Římanům 5,7–8). Zasloužili jsme si shůry potrestání, ne oběť.

Slyšel jsem, jak někdo řekl: „Bůh nezemřel za žáby. Svou smrtí reagoval na naši lidskou hodnotu.“ Tento výrok však staví milost na hlavu. Jsme horší než žáby. Ony nezhřešily. Nevzepřely se Bohu a nejednaly s ním opovržlivě jako s někým, kdo je pro jejich život zcela nedůležitý. Bůh nemusel zemřít za žáby. Nejsou zlé. My ano. Náš dluh je tak veliký, že ho mohla splatit jen oběť shůry.

Existuje jediné vysvětlení Boží oběti za nás. A nemá s námi nic společného. Je to jeho „přebohatá milost“ (Efeským 1,7). Celá je poskytována zadarmo. Není odpovědí na naši hodnotu. To jeho nekonečná hodnota se vylila z břehů. Boží láska je v konečném důsledku vlastně horlivá touha uchvátit nehodné hříšníky za velkou cenu tím, co nás učiní navěky nanejvýš šťastnými, totiž svou nekonečnou krásou.

Z knihy 50 důvodů, proč Ježíš přišel zemřít

Napsal John Piper

https://www.poutnikovacetba.cz/poutnikova-cetba/50-duvodu-proc-jezis-prisel-zemrit-john-piper.html

 

S přáním Božího pokoje,

vaši Jan a Iva Suchých

obalka  stedn

50 důvodů, proč Ježíš přišel zemřít

John Piper

PROČ? Mezi nejdůležitější otázky, které si můžeme položit, patří:

Proč byl Ježíš ukřižován?

Proč musel tolik trpět?

A konečně: Kdo ho poslal na smrt?

Odpověď na poslední otázku je překvapivá: Byl to Bůh. Ježíš byl Boží Syn a prožil utrpení, jakému není rovno. Přesto celé poselství Bible směřuje k uvedené odpovědi. Čeho Pán Bůh dosáhl ve prospěch hříšníků jako my, když poslal na smrt svého Syna?

Autor knihy John Piper shromáždil padesát důvodů - padesát dobrých důsledků Ježíšovy smrti pro lidský život.

Kniha nám odhaluje bohatství Boží lásky i lásku samotného Ježíše, která Ho přivedla na kříž, kde docházíme smíření s Bohem a ospravedlnění na posledním soudu, získáváme svobodu od špatnosti a hříchu, proměnu celého života a mnohá další požehnání.  

Poutníkova četba, 2016

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   

 

 

 

  

Jak se dotknout Krista?

  • Published in

Odpovídá: Charles Haddon Spurgeon

Někteří z nás byli uzdraveni, tak mluvíme z nesporné zkušenosti. Znám jednoho muže, který trpěl skleslostí a velmi neobvyklou depresí – jeho velká vnitřní bolest způsobila, že celé mládí strávil u samotných bran pekla. Pak byl v jediné chvíli vyzdvižen do dokonalého pokoje, když se podíval na Krista přibitého na kříži. Taková podoba uzdravení je typická, všechna ostatní zla jsou překonána stejným způsobem. Ježíš tě může uzdravit z tvé pýchy, může tě vysvobodit z hněvu, vyléčí tě z lenosti, očistí tě od závisti, chtíče, zloby, obžerství a každé duchovní nemoci. A to všechno nepůsobí skrze mučivé skutky pokání ani vyčerpávající opakování pověrčivých úkonů ani spalujícím utrpením. Jeho metoda jednoduše sestává ze slova od něho, pohledu od tebe a vše je hotovo. Musíš jen důvěřovat Ježíši, a jsi spasen, v okamžiku se staneš novým stvořením, stavíš se znovu na nohy, abys začal nový život s novou mocí, se kterou přemůžeš hřích. My, kteří neseme toto svědectví, prohlašujeme, že je hodnověrné. Nejsme lháři.

Nepodsouvali bychom ti zbožnou lež, ani kdyby to bylo k Boží cti. Sami jsme ucítili Kristovu uzdravující moc. Viděli jsme ji a vidíme ji každý den, na druhých, na lidech všech možných postavení a každého věku. Všichni, kteří uposlechli Ježíšovo slovo, se jeho mocí stali novými stvořeními. Nepotvrzuje to jen jeden nebo dva z nás, statisíce dosvědčují tu samou skutečnost; a nejen kazatelé, ale také lidé ostatních profesí a povolání. Ať už to jsou obchodníci, aristokraté nebo dělníci, lidé s vysokým nebo nízkým postavením, všichni mohou říct: „I my dosvědčujeme, že Kristus dokáže uzdravit duši.“

Číst dál

Jak mohu účinně ovlivnit život a víru svého dítěte?

  • Published in

Odpovídá J.C. Ryle

Při výchově neustále pamatujte na váhu svého vlastního příkladu.

Poučování, rady a příkazy prospějí dítěti jen málo, pokud nejsou podpořeny příkladem vašeho vlastního života. Vaše děti nikdy neuvěří, že to myslíte vážně, a nikdy vás nezačnou ze srdce poslouchat, dokud budou vaše skutky odporovat vašim radám. Arcibiskup Tillotson moudře poznamenal: „Dát dětem dobré rady a špatný příklad, je jako ukázat jim pokýváním hlavy cestu do nebes a přitom je vzít za ruku a vést je do pekla.“

Málo si uvědomujeme sílu a moc vlastního příkladu. Nikdo z nás si v tomto světě nemůže žít sám pro sebe; vždy určitým způsobem ovlivňujeme lidi kolem nás, k dobrému či zlému, pro Boha, nebo pro hřích. Vidí naše cesty, všímají si našeho jednání, pozorují naše chování a předpokládají, že pokládáme za správné to, co děláme. A věřte mi, v žádném jiném případě nehovoří náš vlastní příklad hlasitěji než mezi rodiči a dětmi. Otcové a matky, nezapomeňte, že se vaše děti naučí více očima, než ušima. Žádná škola nenechá na dětském charakteru takové stopy jako domov. Žádný učitel jim nedokáže vtisknout do mysli zdaleka tolik, co pochytí ve vaší domácnosti. Napodobováním se děti naučí daleko víc než memorováním. Co vidí, má na jejich mysl daleko silnější účinek než, co se jim říká.

Číst dál

Ospravedlnění a znovuzrození - Charles Leiter

  • Published in

 

Utesne listy titlCharles Leiter

Co má Bible na mysli, když říká, že křesťané „zemřeli hříchu“?

Jak je možné, že spravedlivý Bůh „ospravedlňuje bezbožné“, aniž by se sám stal „nespravedlivým“?

Co je to znovuzrození? Co je ospravedlnění?

Proč všichni lidé zoufale potřebují ospravedlnění? Jestliže jsem zemřel hříchu, proč jsem jím stále postižen? Jsem jako křesťan „nový člověk“, nebo „starý člověk“ - nebo obojí?

Co má Bible na mysli, když říká, že křesťané „zemřeli zákonu“? Jsou křesťané stále otroky hříchu?

Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se nám vyjasní, jakmile získáme biblické chápání ospravedlnění a znovuzrození. Tyto dva velké zázraky leží v samém srdci evangelia, ale i mezi skutečnými křesťany v nich panuje zmatek a neznalost. Tato kniha se pokouší v jasném biblickém světle vyložit podstatu a charakteristiky ospravedlnění a znovuzrození, aby byl Bůh oslaven a jeho děti lépe poznaly svobodu, která jim v Kristu náleží.

Prodejní cena: 240,- Kč. Koupit zde. Také jako E-kniha (120,- Kč).

 

Jak Duch svatý zkrášluje?

  • Published in

Odpovídá Michael Reeves

Duch života

On je „Pánem, dárcem života“ – to je první informace, kterou Nicejské vyznání říká o Duchu. Na počátku Duch v podobě holubice oživil stvoření a vdechl do něj život. Podobně dává Duch nový život – nejprve Ježíši v hrobě (Ř 8,11), a poté nám.

Takové prohlášení je samo o sobě velmi hluboké, neboť z něj vyplývá, že nemáme život sami v sobě. Závisíme zcela na Duchu. A pokud jsme byli takto stvořeni, o co více to pro nás platí nyní! Neboť když se Adam a Eva ve třetí kapitole Genesis odvrátili od Boha, obrátili se k smrti. Výsledkem je, že my všichni přicházíme na svět duchovně mrtví, mrtví ve svých vinách a hříších (Ef 2,1). „Smrt“ zde samozřejmě nevyjadřuje neexistenci, spíše ukazuje na to, že se naše srdce podobně jako Adamovo a Evino, odvrátila od Hospodina. Přirozeně milujeme jiné věci a toužíme po nich – obzvláště po sobě samých – a netoužíme po Bohu, po zdroji života.

To je opravdový problém, neboť se rodíme k tomu, abychom následovali svá srdce, abychom dělali, co sami chceme. Stejně jako Adam a Eva následovali žádosti svých srdcí, když poprvé zhřešili, pokračujeme v tom i my. „Člověk uvažuje v srdci o své cestě...“ (Př 16,9). Ale pokud netoužíme po Pánu života, pokud po něm naše srdce neprahnou, pak si jej nikdy nezvolíme, a musíme zůstat uvězněni ve smrti. V našem nitru se nenachází žádná naděje života. Martin Luther proto napsal, že víra v Ducha především znamená, že „vlastním rozumem ani silou nemohu věřit v Ježíše Krista, svého Pána, nebo k němu přijít. Ale Duch svatý mě povolal skrze evangelium.“

Číst dál

Jak zní známá předsevzetí Jonathana Edwardse?

  • Published in

Odpovídá David Brainerd

Když se vynikající americký teolog Jonathan Edwards po dokončení studia připravoval na službu kazatele, žil několik měsíců v domě svého otce v East Windsoru. Zde vypracoval seznam sedmdesáti předsevzetí, která se stala měřítkem jeho života. S cílem uchovat tato „Předsevzetí“ a vzhledem k tomu, že nám dávají nahlédnout do Edwardsovy metodické mysli, sebekázně a sžíravé touhy oslavovat celou svou bytostí Boha, uvádíme je zde v plném znění:

 „Protože jsem usoudil, že bez Boží pomoci nic nesvedu, pokorně ho skrze jeho milost v Kristu prosím, aby mě uschopnil uvedená předsevzetí dodržovat v případě, že jsou v souladu s jeho vůlí.

Tato předsevzetí si budu čist pravidelně jednou týdně.

  1. Rozhoduji se neustále dělat to, co podle mého uvážení přinese největší slávu Bohu a co pro mě bude dobré, užitečné a příjemné, a to bez ohledu na čas, ať už nynější nebo nespočet věků budoucích. Rozhoduji se dělat vše, co považuji za svou povinnost, a to především pro blaho lidstva obecně. Rozhoduji se činit tak navzdory těžkostem, se kterými se setkám, bez ohledu na jejich množství a jakkoli budou velké.
  2. Rozhoduji se neustále se snažit nacházet nove prostředky a způsoby, jak dosahovat výše uvedených věcí.
  3. Rozhoduji se, že pokud někdy padnu a zlhostejním natolik, že opomenu dodržet některá ze svých předsevzetí, až opět přijdu k sobě, budu činit pokání ze všeho, na co si vzpomenu.
  4. Rozhoduji se, že nikdy nebudu dělat nic malého ani velkého, ať už v duši nebo těle než to, co přináší slávu Bohu; ani se tím nestanu, ani to nebudu trpět, pokud se tomu budu moci nějak vyhnout.
  5. Rozhoduji se nikdy neztratit ani trochu času, naopak budu jej využívat tak užitečně, jak jen budu schopen.
  6. Rozhoduji se, že dokud budu živ, budu žít ze všech svých sil.
  7. Rozhoduji se nikdy neudělat nic, co bych se bál udělat v poslední hodině svého života.
  8. Rozhoduji se ve všech ohledech jednat slovem i skutkem tak, jako by nikdo jiný nebyl natolik mrzký jako já a jako bych spáchal tytéž hříchy nebo měl tytéž slabosti nebo vady jako druzí; povědomost o jejich selháních nevyužiji k ničemu jinému než k tomu, abych se sám zastyděl, a jako příležitost k vyznání svých vlastních hříchů a běd před Bohem.
  9. Rozhoduji se při každé příležitosti přemýšlet o svém umírání a běžných okolnostech, provázejících smrt.
  10. Rozhoduji se vždy, když pocítím bolest, přemýšlet o bolestech mučedníků a utrpeních pekla.

Číst dál

Patří ke zbožnosti emoce?

  • Published in

Odpovídá Jonathan Edwards

Zbožnost těch nejvýznačnějších svatých Bible byla zbožností svatých emocí. Abych tuto pravdu dokázal, budu se zabývat konkrétně třemi velkými svatými a samotným jejich Mistrem.

Nejprve budeme uvažovat nad králem Davidem, mužem podle Božího srdce, který nám zanechal živoucí podobu své zbožnosti v Žalmech. Tyto svaté písně nejsou ničím jiným než přívalem oddaného a svatého citu. V nich pozorujeme pokornou a žhavou lásku k Bohu, obdiv k jeho svaté dokonalosti a k jeho úžasnému dílu a touhu a žízeň duše po Hospodinu. Vidíme potěšení a štěstí v Bohu, něžnou a dojemnou vděčnost za jeho obrovskou dobrotu a svatou radost v jeho přízni, dostatečnosti a věrnosti. Vidíme lásku a potěšení z Božího lidu, obrovské potěšení z Božího slova a jeho přikázání, smutek pro Davidův vlastní hřích a pro hříchy ostatních a vášnivou horlivost pro Boha a proti Božím nepřátelům.

Davidova vyjádření svatých emocí v Žalmech jsou pro nás nanejvýš důležitá. Žalmy jsou nejen vyjádřením zbožnosti tak významného svatého, jakým byl král David, ale Duch svatý je inspiroval také proto, aby je věřící mohli zpívat při veřejném uctívání v době Davidově i v každé další.

Číst dál