Svědectví věřících, stejně jako toto vyprávění o autorově cestě ke Kristu, jsou nadčasová,  přesně umístěna do scénáře, který je jedinečný, a i když jsou naše zkušenosti různé, ve své podstatě jsou universálně platné. Mějme na paměti, že naše životní cesta začala ještě před založením světa.

„Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.“ (Ž139,13)

S naším tělem se všichni bez rozdílu jednoho dne rozloučíme. Všichni… budeme na pravdě Boží stát před naším Stvořitelem – zde bude dovršena spravedlnost, po které většina lidí tolik touží. Díky Bohu, že spravedlnost a Boží milost jdou ruku v ruce. Kristus svou obětí naplnil požadavky Boží spravedlnosti místo nás a Boží milost nás nyní zahrnuje odpuštěním a dává věčný život.

Tuto pravdu pochopil autor až na sklonku svého bouřlivého života naplněného sebeláskou, láskou k penězům, podnikatelskými snahami a "neférovostí" života, která ho nakonec dohnala až ke snahám o sebevraždu. Z toho všeho ho nakonce Pán Ježíš vysvobodil a daroval mu věčný život.