John Piper

120 stran, 134x205 mm, měkká vazba

Dop. cena: 132,- Kč.

Evangelium pro každého. Velké množstevní slevy pro evangelizační účely.

Při nákupu 5 až 20 ks - 99,- Kč/ks; 21-100ks - 79,- Kč/ks. Koupit zde.

PROČ?

Mezi nejdůležitější otázky, které si můžeme položit, patří: Proč byl Ježíš ukřižován? Proč musel tolik trpět? A konečně: Kdo ho poslal na smrt? Odpověď na poslední otázku je překvapivá: Byl to Bůh. Ježíš byl Boží Syn a prožil utrpení, jakému není rovno. Přesto celé poselství Bible směřuje k uvedené odpovědi.

Čeho Pán Bůh dosáhl ve prospěch hříšníků jako my, když poslal na smrt svého Syna? Autor knihy John Piper shromáždil padesát důvodů - padesát dobrých důsledků Ježíšovy smrti pro lidský život. Kniha nám odhaluje bohatství Boží lásky i lásku samotného Ježíše, která Ho přivedla na kříž, kde docházíme smíření s Bohem a ospravedlnění na posledním soudu, získáváme svobodu od špatnosti a hříchu, proměnu celého života a mnohá další požehnání. 

Kniha se mohutně rozšířila nejen po Spojených státech (mnohé sbory nakoupily desítky knih, pro své členy, ale i jako evangelizační materiál), kde nespočetnému množstí čtenářů přinesla veliké požehnání, když jim pomohla porozumět významu Ježíšovy smrti, ale také byla přeložena do dalších 20 jazyků. V různých zemích v Africe, Asii i Evropě odkryla čtenářům hloubku evangelia s takovou jasností a srozumitelností, s jakou se dosud nesetkali. Kniha přináší světlo evangelia tam, kde vládne temnota.

JOHN PIPER je už více než 33 let kazatelem a také spisovatelem. Jeho knihy se těší velké oblibě. Mezi nejznámější díla patří Nepromarni svůj život, Hlad po Bohu, Seeing and Savoring Jesus Christ (Jak vidět a kochat se v Ježíši Kristu) a God’s Passion for His Glory (Boží vášeň pro Jeho slávu), která byla oceněna Zlatou medailí ECPA (Asociace křesťanských vydavatelů).

R. C. Sproul

128 stran, 154 x 227 mm, měkká vazba
Poutníkova četba, 2009, 2019 dotisk

Dop. cena: 148,- Kč

Kniha „MYSLÍM, TEDY VĚŘÍM“ obsahuje dobré a běžnému člověku srozumitelné odpovědi na vážně myšlené otázky, týkající se pravdivosti křesťanské víry.

Dokázala věda vyvrátit existenci Boží? 

Je úzkoprsé a fanatické věřit, že k Bohu vede jenom jedna cesta? 

Půjdou lidé, kteří nikdy neslyšeli o Kristu, do pekla? 

Na co lidé potřebují náboženství, když život plyne hladce?  

Věří křesťané v Boha, protože potřebují berličku, aby mohli čelit životním těžkostem? 

Jestliže existuje Bůh, proč je na světě tolik zla? 

Existuje život po smrti?

Podrobnosti zde.

Život 2020

148 x 165 mm
MSOE

Dop. cena: 48,- Kč

Kalendář na rok 2020 s krásnými obrázky a s biblickými verši na každé straně, každý obrázek lze použít i jako pohlednici.

V kalendáři je za pomoci veršů z Bible srozumitelně vysvětleno evangelium: vrozená hříšnost člověka a neschopnost cokoli s ní udělat, Boží spravedlnost, jejíž trest padl z Boží milosti na Božího Syna Ježíše Krista, a cesta záchrany před věčným trestem jedině skrze pokání z hříchů a víru v Ježíše.

Koho obdarujete tímto kalendářem, obdarujete jej evangeliem.

Podrobnosti zde.

Martin Wernisch

Reformátor a humanista

1. Před střetem

Je tomu právě pět set let od doby, kdy nadšení čtenáři začali jeden druhému posílat teze, jež se zabývaly problémem obchodování s odpustky, tehdy palčivě aktuálním.[1] Osvětlovaly jej nezvyklým, pronikavým, a také osvobozujícím způsobem. A budily tudíž zájem i o svého autora, o němž ne každý již něco slyšel. K disputaci je předkládal profesor theologie Martin Luther. Do té doby byl jen málo znám za hranicemi svých domácích prostředí, to jest především wittenberské university, kde učil, a augustiniánského řádu, jehož byl tou dobou členem. Ale v tomto ohledu nastávala pronikavá změna. Nyní se na něho obrátila světla ramp. I dosti ostrá, protože ti, jejichž obchodů se dotkl, se ho pokusili umlčet jako „kacíře“. Nenechal se tím zastrašit, naopak vrhal světlo Kristova evangelia i do dalších temných koutů dobových církevních poměrů, a stal se tak apoštolským vůdcem k jejich obecné obnově.

Alespoň tedy na těch územích, jež se tomuto vlivu otevřela. Ačkoli nepochybně přispěl také k sebezkáznění římsko-katolické církve, ta se ve své reformě přece jen vymezila proti evangelické reformaci. Mohutný obnovný impuls a pohyb se neobešel bez mnoha sporů. A nezůstalo jen u nepřátelství, jež se vyjevilo hned na počátku. Další reformační kroky mohly Lutherovi na jedné straně získávat i nové přívržence, avšak na druhé straně někdy zase vedly k rozchodům s těmi, kteří s ním mezitím urazili společný kus cesty. Platilo to i o některých z oněch čtenářů, kteří svého času pomohli k popularitě odpustkovým tezím.

Kroužky, v nichž se šířily, do značné míry tvořili křesťanští humanisté. Tedy učenci, kteří toužili pozvednout pokleslou vzdělanost za pomoci vzorů antické klasiky; to byl společný jmenovatel humanismu jako takového. Ale v tomto případě šlo i o lidi, kteří chtěli čerpáním z původních pramenů prvních dob občerstvit také bohosloví a zbožnost. Což se nerozumělo samo sebou. Právě v domovské zemi humanismu, jíž byla Itálie, se vyskytovali i takoví, kteří se neostýchali dávat najevo – nakolik jim poměry dovolily – že by se vlastně raději vrátili i k antickému pohanství, ne-li dokonce atheismu. Ideál humanismu jakožto kultivace lidství pro ně potom splýval už jen s představou vyzvednutí člověka jako míry všech věcí. To ovšem v 16. století doposud nebylo pravidlem, a většina evropských humanistů se s křesťanstvím ztotožňovala a chtěla právě i jemu dodat nové mízy – třebaže si ne vždy vyjasnili, jak oba cíle spojit, aby jeden neoslaboval druhý.

Číst dál